SSD + HDD = MacBook na steroidech
Mám MacBook Pro 13" z roku 2010 a už tehdy jsem si kupoval nejnižší verzi s 250 GB diskem s tím, že disk při nejbližší příležitosti upgraduji na větší a rychlejší verzi. To jsem udělal hned pár měsíců poté – objednal jsem si 500 GB disk se 7 200 otáčkami, aby byl systém svižnější. Původní disk jsem naklonoval na nový a provedl výměnu. Všechno šlo celkem hladce, ale nový disk byl hlučnější a více vibroval, což bylo chvilkami nepříjemné. Ale časem jsem si zvyknul a s Macem mi bylo dobře.
S upgradem na nový OS X Lion se ale systém znatelně zpomalil. Najednou byla plynulost systému ta tam a otevírání aplikací provázelo mírné zaváhání. Nic dramatického, ale časem mi to šlo na nervy. Znáte to – člověk se jenom potřebuje na něco podívat do kalendáře nebo do mailu a čeká, než se aplikace nastartuje a načtou se data, zatímco se na displeji provokativně točí duhové kolečko štěstí.
Letos mě čekání na spouštění aplikací přestalo bavit a začal jsem tedy uvažovat o upgradu. První možností byla koupě MacBooka Air, ale jelikož mám rád výkon a potřebuji velký disk, tudy cesta nevedla.
Druhou možností bylo vyměnit stávající rychlý 512 GB HDD za nový SSD. Při pohledu na ceny 512 GB SSD (kolem 14 tis. Kč) mě to přešlo.
Potom jsem si ale vzpomněl, že jsem na Apple fórech viděl rámeček, který umožňuje nahradit DVD mechaniku (neboli SuperDrive) libovolným diskem. Toto řešení se mi celkem zamlouvalo, ale nemohl jsem v ČR sehnat onen rámeček (respektive chtěli za něj 2 tisíce, což mi přišlo dost). Pár dní po té jsem si objednával knížky přes Amazon.com a náhodou jsem tam rámeček našel, ale pro změnu ho neposílali do ČR (klasika).
Později se mi podařilo rámeček sehnat za snesitelnou cenu (cca 1 500 Kč). Dále jsem si koupil 128 GB SSD disk (Samsung MZ-7PC128D/EU za cca 3 800 Kč) a rovnou jsem přikoupil i kit na připojení vyoperované DVD mechaniky jako externí přes USB (cca 400 Kč).
Potom jsem se pustil do díla (podrobný videonávod jsem dal do sekce Jak na to). Ačkoliv jsem se celé operace trochu bál, nakonec jsem měl výměnu hotovou asi za půl hodinky (původní disk jsem dal do rámečku místo SuperDrive a nový SSD na jeho místo). Potom jsem nabootoval se stisknutým altem a dostal jsem se do menu, ze kterého jsem spustil diskovou utilitu a nový disk naformátoval. Potom jsem z připraveného flashdisku provedl čistou instalaci Liona (cca 35 minut). Lion se mě při prvním spuštění zeptal, jestli chci obnovit data z disku nebo z TimeMachine. Vybral jsem TimeMachine (ačkoliv z původního disku by to asi bylo rychlejší, ale chtěl jsem si TimeMachine vyzkoušet) a zaklikal, že chci obnovit nastavení a aplikace. Potom jsem nechal externí disk TimeMachine hodinu a půl chroupat a bylo hotovo. Ještě restart, stažení updatů Liona (410 MB / 20 minut) a druhý restart a bylo hotovo.
Kdybych měl shrnout své první dojmy z upgradu, stručně bych poznamenal: super. Nikdy zpět k pevnému disku, SSD je budoucnost. Tak rychlý start aplikací jsem nezažil ani na novém Macu na Snow Leopardovi. Například okamžitý start mailu (dříve čekání cca 5-10 vteřin než se načetly maily a otevřelo okno) je prostě bomba.
Postupem času jak se snažím systém optimalizovat postupně pročítám různá fóra pro nastavení Maca s SSD. Abyste to nemuseli hledat, dávám to na jedno místo do sekce Tipy.
|
|